Konvenční pěstování a alternativní přístupy

Konvenční přístup

Bavlník je díky svým nárokům na teplo a vlhkost pěstován v takzvaných bavlníkových pásech po celém světě, které se zejména v Asii, Africe a Jižní Americe rozkládají na území rozvojových zemí. Drobní zemědělci, kteří v mnohých případech stojí na začátku celého produkčního řetězce, jsou na výnosech ze svých polí životně závislí. V obavě o úrodu se konvenčně hospodařící rolníci uchylují k častým chemickým postřikům levnými pesticidy, které však bývají současně vysoce toxické. Ničí tak nejen zdraví svoje zdraví, ale na dlouhou dobu také přírodní zdroje v širokém okolí.

Pesticidy se běžně aplikují i ve vyspělých zemích, tentokrát za použití zemědělské a letecké techniky. Díky tomu nedochází k ohrožení zdraví pracovníků tak často. Bohužel však ani u surové bavlny vypěstované ve vyspělém státu není možno zaručit, že byla dodržována základní etická pravidla. I z USA jsou známy případy otrav lidí chemikáliemi použitými na postřik plantáže, neboť zaměstnavatel porušil nutnou časovou prodlevu mezi postřikem a vstupem lidí na plantáž. V každém případě jde však o nešetrné plýtvání energií - při postřiku pesticidy a insekticidy se škůdci časem stávají odolní, defolianty spálí veškeré zasažené rostlinstvo, nejen bavlník, a umělá hnojiva umrtvují půdu. Stále dochází k zamořování životního prostředí i zdravotní závadnosti konečných výrobků.

Geneticky modifikovaná bavlna

Jiným pokusem o zajištění vyšších výnosů je geneticky modifikovaná bavlna. Uvedení semen známé Bt-bavlny na trh provázela díky její zvýšené výnosnosti a odolnosti proti škůdcům naděje na snížení užívání pesticidů a řešení neutěšené ekonomické situace drobných zemědělců. Její praktické přínosy jsou však sporné. V roce 2001 a 2002 došlo v Austrálii a indickém státě Andrapranéš k selhání genetické ochrany proti škůdcům a zničení úrody mnoha desítkám tisíců rolníků. Tyto události v Indii následovala vlna přesidlování celých rodin do příměstských slumů, propad do ještě větší bídy a dokonce i sebevražd (mezi roky 2002-2006 šlo o 17 500 případů ročně pouze v Indii). Podstatou fungování konceptu geneticky modifikované bavlny je také předpoklad, že se škůdci nepřizpůsobí novým podmínkám, což je ovšem těžko ovlivnitelné, neboť účinné látky produkují rostliny samy.

Alternativy

Existují však i alternativy. Program Integrated Pest Management poskytl v osmdesátých a devadesátých letech minulého století vzdělání tisícům drobných zemědělců v Asii o kombinované technice obrany proti škůdcům využívající například rotování pěstovaných plodin, vybírání vhodných kultivarů, mechanické způsoby eliminace škůdců, či technologie a výrobky šetrné k ekosystému (pasti s návnadnou feromonu).

Biobavlna

Další dobrou zprávou je stále se zvyšující poptávka po bio bavlně, která je pěstována bez použití chemických postřiků za využití přírodních zákonitostí. Přirozená biodiverzita, rotování pěstovaných plodin a hnojení kompostem udržují půdu zdravou a plnou živin.

Příklady konkrétních opatření ukazují jednoduchost a mnohostrannou využitelnost principů ekologického zemědělství:

• ekologicky hospodařící pěstitelé bavlny v Tanzánii na svých polí pěstují slunečnice, jejichž příromnost zvyšuje výskyt mravenců, kteří se živí housenkami ničícími úrodu


• v Indii zemědělci střídají bavlnu s hrachem a připravují přírodní insekticidy z česneku, čili a nimby


• v Kalifornii se okolo polí s bio bavlnou pěstují doplňkové rostliny jako například alfa alfa, které poskytují příštřeší užitečnému hmyzu

Místo chemických přípravků se zaplevelení předchází prostým pletím a okopáváním, mulčováním, efektivnějším zavlažováním, pěstováním více druhů rostlin pohromadě a také využívání znalostí o planetárních vlivech pro správné načasování prací.

Smíšená kultura - bavlníkové plantáže, lemované pruhem kukuřice, čiroku a hořčice. Tato kombinace rostlin poskytuje potravu a ochranu užitečnému hmyzu, takže se na taková pole stahují například velmi vítané ploštice. (zdroj: www.ncat.org)

Někteří ekologičtí zemědělci prokládají bavlníkové plantáže řádky rostlinky alfa alfa, které fungují jako návnada pro významného škůdce, klopočku červenou. Při sklízení alfa alfa nechávají v pravidelných rozestupech rostlinky na místě a zajišťují tak klopočce neustálý přísun oblíbené potravy. (zdroj: www.ncat.org)

Bt bavlna - genetickou manipulací bylo dosaženo samovolné produkce pesticidu v každé buňce bavlny, který v přírodě jinak vylučuje půdní bakterie Bacillius thuringiensis. Bt bavlna však tento pesticid vylučuje v tisíckrát vyšší koncentraci, která lidem způsobuje alergické reakce s příznaky podobnými chřipce a kožními vyrážkami. Používání GMO (geneticky modifikovaných) plodin v přirozeném ekosystému způsobuje nepředvídatelné změny. Příroda je ve své podstatě velmi živý a neustále se vyvíjecící organismus.

Další článek - Sklizeň